17. listopadu byla otevřena zrekonstruovaná budova Domu umění města Brna. Toto datum nebylo vybráno náhodně, hlavní součástí otevření byla vernisáž projektu Formáty transformace 89-09, který specifickým způsobem mapuje českou a slovenskou identitu uplynlého dvacetiletí. Na jeho přípravě se podílelo sedm kurátorů: Michal Koleček, Martina Pachmanová, Anetta Mona Chişa , Vladimír Beskid, Karel Císař, Marie Polášková a Tomáš Pospiszyl. Ti byli vybráni s ohledem na svoji předchozí práci, přičemž hrálo podstatnou roli, zda se zabývali i tématy, která nejsou spojena výhradně s výtvarným uměním. Záměrem projektu bylo zdůraznit přesah umění do jiných oblastí, referovat o proměnách, které se v naší společnosti odehrály během uplynulých dvaceti let, a poukázat na motivy, které byly určující pro politické, kulturní a společenské procesy. Po úvodních schůzkách, jež vedly k vytyčení hlavních témat, přistoupil každý z kurátorů k projektu velmi individualisticky. Jedním ze společných prvků je však výběr děl umělců převážně střední a mladší střední generace, díky čemuž lze výstavu chápat i jako jistou generační výpověď. Ta sice podle ředitele Domu umění města Brna Rostislava Koryčánka nebyla původním záměrem, ale i díky okruhu zvolených kurátorů k ní nakonec spontánně došlo. V kapitolách Od politického k veřejnému prostoru, Velké zrcadlo, Paralelní historie, Kapitalistický komunismus, Za sametovou oponou: těla, jazyky, instituce, Soukromá sbírka a Inventury každý z kurátorů zpracoval svůj vlastní pohled na to, jak by mělo být dané téma představeno. Pouhé výstavní prostory ale nejsou pro takovýto záměr dostačující, proto je důležitou součástí projektu i několik kulatých stolů, při nichž by se kurátoři měli pokusit pojmenovat svá témata ještě jinými prostředky. Zprávy o tom, zda ve vztahu mezi uměním a společností dochází k transformaci a zda má umění významný dopad na fungování společnosti, by měly být čitelné nejen pro české publikum. Jedním z důvodů je i jednání o reprízování výstavy nejen na Slovensku, které je utvářeno podobným mentálním prostorem, ale také ve Vídni.
Pode Bal, Flagelant 2005, plotrovaný nápis na schodišti Domu umění, Od politického k veřejnému prostoru – expozice kurátora Vladimíra Beskida, foto: Michaela Dvořáková.
Silvie Šeborová
