Jonáš Gruska

Elektrosluch 2 je červená krabička bez „čtyř menších“ stěn, takže vidíte vnitřnosti: tištěný spoj, spínač, diodu, baterii… Přístroj snímá elektromagnetické pole a převádí je do zvuku, kroužit s ním třeba nad klávesnicí laptopu nebo se s ním vydat do města znamená slyšet zdánlivé ticho. Nástroj si můžete koupit přímo od vynálezce nebo si z jeho webu stáhnout schéma a vyrobit si Elektrosluch doma. Své hardwarové i softwarové nástroje si Jonáš Gruska často staví sám, přesvědčen o tom, že tvůrce by měl mít hlubší než uživatelské znalosti svého instrumentu a že je slušnost usilovat o co nejpreciznější provedení. V kombinaci technické zručnosti a bezplatného online zpřístupňování vypiplaných, chytrých duchovních dítek cítím zdravé sebevědomí. Jako by tvůrce Elektrosluchu ponoukal: zkuste si to také, nad mou prací se digitální vody nezavřou. Narodil se na přelomu osmé a deváté dekády a stihl toho už hodně. Zvuk a kompozici studoval v Haagu a Krakově, vystupuje na festivalech elektronické hudby s modulárním syntezátorem, pod hlavičkou Binmatu vydal u špičkového ukrajinského labelu Kvitnu „psychoakustické“ DVD Crystylys, na vlastní značce LOM nabízí kromě vlastních děl a nahrávek spřízněných hudebníků i své instrumenty, loví terénní nahrávky, nabízí služby v oblasti masteringu, pořádá koncerty, při nichž se, například, o výhradní přísun elektřiny starají solární panely. Asi nejpůsobivější z Gruskových realizací jsou ty, v nichž jeho um vstupuje do interakce s geniem loci. Album Site Specific Resonances II (vydané na kazetě i coby download) je kolekcí nahrávek zvukové instalace vytvořené v nepoužívané prádelně bohnické psychiatrické léčebny. Frekvence vysílané skrz ventilaci do rozměrných prostor na sebe nabalují „prázdnotu“ místnosti, a získávají tak na barvě, opět – jako v případě Elektrosluchu – zdánlivě neslyšné. Součástí série Site Specific Resonances byla i performance Rúry pro pětici obřích červených rour před bratislavskou tržnicí. Gruska tyto plechové obry použil coby reproduktory. Podobný přístup – využití zvukového potenciálu ikonického architektonického díla – uplatnil i ve skladbě Kolokoly pro zvonkohru na Kamenném náměstí v Bratislavě. Zvonkohra představovala výzvu technickou i skladatelskou: než mohl Gruska zahájit komponování, musel přijít na způsob, jak se připojit k systému ovládajícímu jednotlivé zvonky a jak tento systém pomocí počítače ovládat. Vzniklé dílo je pevně ukotveno v městském prostoru, zároveň jej ale výrazně, přitom bez laciného efektu, ozvláštňuje. Mám za to, že Jonáš Gruska, agilní tvůrce, jemuž nejsou státní hranice nejmenší překážkou, svým dílem dokazuje, že plně ctí princip Think globally, act locally.

Kolokoly – skladba pro zvonečky na Kamenném náměstí v Bratislavě, 2013 analogová fotografie foto: Vladimír Dziuban.

Jonáš Gruska, 2014 digitální fotografie archiv Jonáše Grusky.

Elektrosluch 2, 2014 digitální fotografie foto: Jonáš Gruska

Petr Ferenc je hudebník a hudební publicista.