Tobias Madison se na pozvání neziskové organizace The Power Station z amerického Dallasu sídlící v renovované elektrárenské budově rozhodl vytvořit projekt využívající syrovost vlastní tomuto prostoru. Přizval si k tomu své dva přátele: Emanuela Rossettiho a Stefana Tcherepnina. Tito tři umělci vystavovali společně v rámci nesourodé výstavy konané v roce 2012 v bernské Kusthalle a otevřená povaha nabídky The Power Station se ukázala jako ideální příležitost k pokračování jejich spolupráce.
Rozhodnutí vytvořit namísto klasické výstavy každý týden jednorázovou akci přivedlo trojici ke vzniku nezvyklého konceptu: proměnili dvě patra budovy Power Station v jednu velkou instalaci, jejímž produktem jsou stékající pramínky vody. Tvůrci celou akci pojali jako koncert, a vytvořili za tím účelem kryptickou partituru, v níž definovali různé pohyby, materiály a předměty využité v díle.
Každý pátek v jednu hodinu odpoledne zaplavili celé první patro vodou, až začala protékat trhlinami lité betonové podlahy. Ředitel galerie měl za úkol rozmisťovat podle potřeby na podlahu v přízemí budovy hliníkové pekáče, kusy plastové fólie a další nádoby, do nichž se zachycovala stékající voda, a dávala tak vzniknout symfonii bubnujících zvuků.
K instalaci vzniklo rovněž animované video, promítané na ploché obrazovce vedle partitury. Stejně jako abstraktní vektory v partituře, i tato animace měla sloužit jako duševní interpretace akce a ukazovat mnoha různými směry. Autoři rovněž vytvořili úvodní a závěrečné performance, v jejichž průběhu hudebníci spontánně vydávali zvuky na své nástroje. Tyto performance byly koncipovány jako konceptuální zesilovače či způsob, jak návštěvníky v prostoru zaujmout a udržet – jako by snad někdo z těch, kdo mají rádi nekonvenčnost a vyhovuje jim avantgardní přístup, měl chuť odejít.
TOBIAS MADISON, EMANUEL ROSSETTI a STEFAN TCHEREPNIN, Drip Event, 2013, Power Station, Dallas, USA. S laskavým svolením The Power Station, Dallas, foto: Chad Redmon.
Paul Laster
