Kurátorky a kurátoři současného umění se v podstatné míře podílejí na formování i samotném fungování umělecké scény. Jejich nepostradatelná přítomnost na různých pozicích flexibilní a diverzifikované institucionální struktury uměleckého světa s sebou přináší potřebu profesní přípravy. V mezinárodním kontextu lze pozorovat tuto tendenci již od přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy vznikly první edukační programy specializované na problematiku kurátorství v USA, Velké Británii a dalších evropských zemích. Společně s etablováním vzdělávacích platforem také intenzivně expandoval teoretický diskurz tohoto oboru oscilující mezi klasickým chápáním dějin umění a estetických teorií, produkčními metodami známými například z filmu či hudby a společenskými vědami, především filozofií, muzeologií, sociologií a výtvarnou pedagogikou.
V českém prostředí dochází k založení kurátorských studijních programů se zpožděním, když teprve na sklonku prvního desetiletí nového tisíciletí jsou krátce po sobě otevřeny obory soustředěné na tuto problematiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde je ovšem fenomén kurátorství chápan jako dílčí součást širšího kontextu teorie a dějin moderního a současného umění, a na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FUD). Navazující magisterský studijní obor kurátorská studia realizovaný na této fakultě tedy má v českém prostředí jedinečné zaměření a unikátní charakter, přičemž jeho obsahový půdorys je formován důrazem položeným na oblasti kontextualizace, produkce, provozu, interpretace a socializace současného výtvarného umění. V této souvislosti poskytuje magisterský obor kurátorská studia studentům zásadní vhled do historických a metodologických otázek výtvarného umění zejména 20. a 21. století a rovněž nabízí řadu seminářů a workshopů, které jsou zacíleny na teoretickou přípravu i praktickou realizaci konkrétních výstavních projektů. Úroveň oboru kurátorská studia na FUD je samozřejmě určována především kvalitním pedagogickým zázemím, které je tvořeno interními akademiky 1 a také dlouhodobě spolupracujícími externisty 2. Jedinečnost oboru je posilována také organizací studia, které má individuální charakter (každý ročník tvoří skupina 6–8 studentů) a vzájemně se v jeho rámci doplňují tradiční způsoby výuky ve formě přednášek, seminářů a cvičení s ateliérovým modelem zaměřeným na realizaci praktických výstupů, a to prostřednictvím studijního předmětu kurátorský workshop. Zásadní důraz je přitom kladen na produkci veřejně prezentovaných projektů v rámci ročníkových výstupů, které studentům poskytují prostor pro získání praktických zkušeností s organizací výstavního provozu.
Zmínit je třeba také orientaci na internacionalizaci studia uskutečňovanou jak ve formě zapojení zahraničních odborníků do výuky, tak prostřednictvím bohaté nabídky zahraničních studijních a pracovních stáží. Pro praxe vytváří FUD zázemí i v Ústí nad Labem, neboť se podílí na fungování místních výstavních institucí, do jejichž aktivit se studenti intenzivně zapojují: Dům umění, Galerie Emila Filly, Galerie Hraničář, Galerie Rampa, BillboArt Gallery atd. O kvalitě vzdělání poskytovaného v rámci magisterského oboru kurátorská studia na FUD potom svědčí fakt, že jeho absolventi působí v celé řadě prestižních institucí, mezi kterými lze zmínit GhmP, DOX, GASK, Muzeum umění Olomouc, muzea umění v Liberci, Karlových Varech, Roudnici nad Labem, Dům umění Ústí nad Labem, Design Cabinet CZ a další.
Michal Koleček je kurátor, kritik a teoretik umění. Dlouhodobě působí na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.
1 Tým pedagogů v současnosti tvoří garant oboru prof. Koleček, kurátor a teoretik umění doc. Szoboszlai, který zároveň působí na Akademii umění v Budapešti, historička umění doc. Ottová, teoretička vizuálních oborů doc. Dytrtová, teoretik umění dr. Hlaváček a kurátorky a teoretičky umění dr. Vartecká a dr. Sýkorová.
2 Např. doc. Nitsche, ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu dr. Fišer, galeristka Katcha Kastner či slovenský kurátor Juraj Čarný.
