Výstava děl Vladimíra Kokolii v Centru pro současné umění FUTURA, která byla prodloužena do 31. ledna 2021, akcentuje oproti loňské výstavě ve Fait Gallery médium kresby a grafiky. Je na ní sice zastoupeno i několik maleb, ale kresby a grafické listy s figurálními motivy vyjadřující existenciální tíseň hrají prim. V první místnosti je představen průřez Kokoliovy tvorby napříč technikami, a jak uvádí kurátor výstavy Lukáš Hofmann, „nabízí výběr jako v bufetu, na rautu nebo v lahůdkárně“. V dalších místnostech galerie jsou pak vystaveny výběry konkrétních výtvarných přístupů nebo ucelené soubory. Prostor FUTURY se dokonce proměnil stavebními úpravami a určil tak směr vnímání a přizpůsobil se prostorovým i vizuálním potřebám jednotlivých výtvarných artefaktů. K výstavě vznikla i autorská brožura, v níž je uvedeno necelých třicet návodných sentencí týkajících se možností a způsobů, jak pohlížet na jednotlivosti a celky. Ostatně na základě tohoto souboru krátkých textů umělec spolu s kurátorem vybíral a řadil díla do prostoru. Výroky asociují východní koány a autora lze na jejich základě vnímat jako taoistického mistra nebo guru, který přesahuje výtvarné umění, ačkoliv je jeho technika jedinečná. Už jen sestavení těchto návodných vět považuji za velmi úspěšný konceptuální přístup, který se dá přirovnat k uvažování Ladislava Nováka nebo Jiřího Koláře. Snažila jsem se tedy výstavu vnímat prizmatem tohoto návodu. Sentence se sice točí kolem pohledu na korunu stromu, ale jistě se dají uplatnit i na vnímání výstavy. Podle několika vybraných výroků – jako „Pro listy neuvidíš strom. Běžná chyba.“, „Pokus se obsáhnout v pohledu celou korunu, ať ji vidíš jako jednu věc. Není to úplně triviální.“ nebo „Jestliže korunu neuvidíš naráz, pak si všimni, po jakých částech ji vidíš. Tomu říkáme obrazy v obraze.“ – jsem se tedy snažila nahlížet jak jednotlivé soubory, tak i výstavu jako celek. U souboru kreseb, který monumentálně pokrývá celou stěnu, v místnosti, v níž kresby v jedné linii velmi sugestivně obepínají celý prostor, nebo u souboru brilantně zpracovaných grafik se tyto principy dařilo uplatňovat snadno. U vnímání výstavy jako celku to bylo obtížnější. Techniky i výtvarná vyjádření se z mého pohledu příliš střídaly a zařazení několika maleb nebo novějších fragmentarizovaných abstraktních pastelů mi pozornost spíše roztříštilo. Jenže právě především malby listů a pastely, které při správném pozorování vytvářejí prostorový efekt, se odkazují ke zmíněným návodům na způsoby pohledu. Je tedy logické, že byly na výstavu zařazeny. Navíc tyto principy shrnují dvě videa, která jsou představena ve sklepní místnosti galerie. Jsou jedinečným souborným vyjádřením výtvarných, ale transcendentních způsobů uvažování, jež ve své práci Kokolia využívá.
