Kresby osleplé kočky s interiérem patří k přelomovým dílům Markéty Hlinovské. Tvořila je ještě za studií na AVU v roce 2006. Jako materiál a kreslicí prostředky zvolila velkoplošný papír a spreje, které přesahují tradiční pojetí kresby a grafiky. Výchozím modelem pro práce vystavené v Galerii Půda byla nevidoucí kočka, pštrosí hlava a nejrůznější technická vybavení obytného pokoje od nábytku, žebříku, květináčů, konví a žehlicího prkna až po skrumáže prodlužovaček s elektrickými přípojkami do zásuvek. Hlinovská je komponuje ve velkých obrazových plochách bez perspektivy a horizontu, z pouhého nárysu. V kresbě zaznamenává nejenom životní prostor člověka nebo zvířete, ale i věcný prostor utvářený znaky objektů, zdůrazněné jen ve své funkčnosti zbavené příběhu. Své kompozice vytváří umělkyně spontánně. Dává divákovi prostor pro vlastní interpretaci. Tím, že kresbu zobrazuje na ploše bez jasného vymezení, staví Hlinovská celý problém jako ikonu bytí a zároveň jako fragment vlastní paměti. Konečná syntéza zobrazených objektů vytváří zpět vztahovou logiku k příběhům, které však na obrazech nejsou. Konceptuální rámec těchto kresebných konstrukcí je ve své podstatě záznamem, kterým autorka vyjadřuje existenci bez konečného zdůvodnění. Obraz žehlicího prkna je zároveň i obrazem kočky obrácené hlavou dolů, stejně jako nárys stolu přerušeného „parazitem“ –jak autorka nazývá průrvu, kterou vyplňuje zobrazení konvice, hrnku a nářadí, které byly původně na stole. Obrazovost kresby vytváří smyslovými projekcemi a vědomým zřením jedné obrazové konfigurace. Mapování prostoru omezenými smysly zvířete má překvapivou příbuznost s lidskou orientací v konkrétních životních situacích, které symbolizuje půdorys pokoje.
Sprejované kresby na papíře začaly v pozdějších dílech Markéty Hlinovské přecházet do jiných disciplín, jako jsou obrazové objekty nebo kresebné instalace. Klasická podoba její kresby se posunula do daleko objektivnějšího rámce, který již nezkoumá možnosti kresebného přenosu jednotlivého příběhu, ale snaží se skutečnostoperativně uchopit v jiném prostorovém uspořádání a širším časovém horizontu a souvislostech.
MARKÉTA HLINOVSKÁ, Štafle, 2006, stříkaná šablona na netkané textilii, 150×210 cm, foto: Michal Novotný.
Miroslav Pesch
