První výstavu tohoto roku v Galerii mladých zahájil Petr Dočkal, pracující pod pseudonymem Markéta Wagnerová. S tvorbou Markéty byla prezentována i tvorba jejího literárního alter-ega Amadea Planktona, který předložil především sešit upravený do podoby fotoalba a deník psaných záznamů o práci v sadu. Na výstavě se však podílelo umělců a umělkyň více: Marek Hlaváč, Ondřej Horák, Tomáš Kouba, Barbora Kurtinová, Jan Mader a Anna Tesařová v čele s kurátorkou Ivanou Hrončekovou.
Celá výstava byla dislokována do dvou prostorů, tedy Galerie mladých a Kina CIT a předkládala sedmiletou zkušenost autorky se sběrem jablek v anglickém v hrabství Kent. Nejvýraznějším dílem se tak stal přibližně 25 minut dlouhý film promítaný v kině spolu s fotografiemi umístěnými v galerii. Oba dokumentární záznamy vznikaly po dobu sedmi let. Na fotografiích byl zachycen všední život a poslání sběračů jablek spolu se svobodným duchem a snahou nepoddat se rutinní činnosti.
I přes to, že Wagnerová pracovala s ironickým nadhledem a dávkou sarkasmu propsaného především ve zmíněném videu, reflektovala důležitá fakta odehrávající se v pozadí jablečné produkce. Byly zmíněny historické souvztažnosti, jakým byl Brexit a úmrtí královny Alžběty II., což mělo i přímé dopady na sběrače. Jedním z nich bylo zmnožení potřebných formalit pro možnost sběračství jako takového.
Další důležitou součástí výstavy byla faktografická data, která poukazovala na plýtvání, dehonestaci farmáře, potažmo sběrače. V současné době se totiž sbírají jablka dle velikosti (podle ní je určena forma zpracování a finančního ohodnocení) a není jisté, že jej utrhne ruka lidská, neboť začínají být nahrazovány robotickými mechanismy. Wagnerová pracuje s dokumentárním prvkem zachycení sběračů v průběhu let a ve videu najdeme i jízlivé vysvětlení, jak má „správně“ sběrač pracovat. Odráží také výše zmíněnou rutinu, spolu s rozvinutými těsnými vazbami mezi sběrači, které vznikají díky společně strávenému času v úzkém kolektivu. Dále poukazuje na zapojení vysokoškolsky vzdělaných umělců a intelektuálů, kteří si tak v jablečné sezóně zvládnou vydělat na svoji uměleckou tvorbu, aniž by se stali závislými na jiných finančních prostředcích. Výstava tak působila velmi kompaktně a měla poetický a vizuálně přitažlivý přesah spolu s nečekanou snahou předat návštěvníkovi faktické informace o tématu.
