3. Vztahuje se toto právo pouze na umělce pozvané tranzit.org, anebo se má nabídnout všem umělcům pozvaným kolektivy kolegů z M8, nebo se vztahuje na všechny umělce?
Během zahájení Manifesty 8 ve španělské Cartageně se uskutečnila tříhodinová performance, za kterou stáli kurátoři Tranzit. org Vít Havránek, Zbyněk Baladrán, Dóra Hegyi, Boris Ondreička a Georg Schöllhammer. Stala se vyvrcholením jejich několikaměsíční spolupráce. Performance představila veřejnosti kurátory stanovenou „Ústavu dočasných výstav“, ve které její autoři nově definovali pravidla skupinové práce. Její autoři v ní pokládají otázky typu: jakým způsobem pracujeme? jaké jsou naše role a úkoly? kdo jsou naši diváci? Záměrem Tranzit.org se stalo setření tradičně vnímaných rolí i přijímané zodpovědnosti. Akce, které se zúčastnilo na třicet Tranzitem pozvaných umělců a kurátorů, chvílemi připomínala školní besídku, silvestrovský díl Televarieté i uměleckou performanci. Ta se dala chápat jako manifest jejich společného stanoviska, dosaženého i přes rozdílné názorové postoje.
Systém nastavení takovýchto přehlídek umění, jakými je Manifesta 8, bývá nadefinovaný dopředu a prosazení podobných snah je často předem odsouzeno k neúspěchu. Smysl „Ústavy“ byl v jejím uplatnění u samotných umělců, rezonoval vnitřně, její význam ukáže ještě budoucnost.
19. Platí nějaká pravidla a omezení?
20. Jestliže ano, co je zakázáno nebo povoleno dělat/ukazovat/předvádět ve výstavním prostoru?
Manifesta 8 je rozdělena mezi španělská města Murcia a Cartagena. Každá kurátorská skupina (kromě Tranzit.org to jsou ještě ACAF a CPS) dostala pro svou prezentaci jiné prostory: od opuštěných kasáren nebo nepoužívané budovy pošty po moderně vyhlížející muzejní objekty. Zvolený model prezentace umění je dlouhodobý a dávno nepřekvapuje, ale pořád je asi organizačně nejvhodnějším typem pro takovýto masivní způsob výstav. Kompaktní prostor kasáren, který měl k dispozici Tranzit.org, napomohl k celistvému vnímání jejich konceptu.
Organizátoři potvrdili, že mají s podobnými projekty velkou zkušenost: všudypřítomné mapky, plánky, doprovodné programy, ale i šipky na chodnících ukazující vybrané objekty. Přednášky, performance v přilehlých parcích nebo mobilní info-stánky v centru měst neustále upozorňovaly na probíhající akci a podařilo se vyvolat dojem sjednoceného prostoru a dramaturgického celku.
23. Měl by kurátorský tým být zodpovědný za scénář výstavy?
V určitý moment se zdály kurátorské projekty všech skupin zaměnitelné, což ve výsledku působilo spíš jako výhoda. Tranzit. org několikrát sáhl ke jménům umělců, která si již dříve vyzkoušel (kromě Tomáše Vaňka např. Erica Beltrána na Monumentu Transformace nebo Sung Hwan Kima na výstavě v pražském Tranzit – Display), jindy oslovil méně známé umělce (Martin Vongrej, Alexandra Galkina). Důležitým konceptem byl podíl umělců/teoretiků mezi účastníky: představoval jej nejen Zbyňek Baladrán v roli kurátora, ale také pozvaná Catarina Simao nebo Pedro Romeo a další. Tato situace potvrzovala pojetí skupiny kolem Tranzitu, kdy se daly chápat všechny role jako zaměnitelné.
16. Do jaké míry může skupina umělců přizvaných k výstavě generovat (společenskou) akci? Do jaké míry se může výstavní prostor stát autonomní polis?
Spojujícím tématem a podtitulem letošní Manifesty 8 byla otázka po dialogu mezi současným uměním (jeho prezentací) a severní Afrikou. Lépe než v projevech umělců se k tématu vyjádřili teoretici a pozvaní hosté při modelových debatách připravených organizátory Manifesty. Vytváření a zpracovávání podobných témat je jedním z výrazných projevů Manifesta.org. Hranice vymezující téma dialogu mezi západní a východní Evropou zmizela, Afrika se nabízí jako zajímavý námět. Současný umělecký diskurs je díky tomu nastavován novým výzvám.
27. Jak zacházet s rozpočtem?
28. Má se rozpočet distribuovat demokraticky (každý umělec získá stejnou sumu), nebo podle potřeb každého projektu/umělce?
Tranzit.org postupně vytvořil pracovní skupinu tvořenou umělci a kurátory, která se vymykala představě o organizační práci na Manifesta. Skupina pořádala každodenní srazy se „svými“ umělci, které byly stálou debatou nejenom nad problémy se vznikajícími instalacemi, ale nutně se tak poznávali umělci a kurátoři navzájem. Součástí netradičního přístupu kurátorů byl i náročný dotazník tvořený téměř třiceti otázkami ve čtyřech tématických okruzích. V nich se Tranzitem oslovení umělci před kamerou zamýšleli nad pohledem umělce na společnost, uměleckou instituci nebo statut umělce.
44. Jaké možnosti bychom měli nabídnout návštěvníkům? Vidět, kontemplovat umělecká díla, studovat, odpočívat, jíst, stýkat se, spát?
Témata, která si Manifesta.org vybírá, ukazují, v čem je tato organizace výjimečná. Manifesta 8 nepřinesla jen přehled zajímavého umění z celého světa, ale nabídla platformy pro další vnímání uměleckého i společenského vývoje.
O to zvláštněji, ale ne nečekaně působí fakt, že na zahájení této letošní největší umělecké akce v Evropě dorazili z České republiky dva novináři a podobný počet zástupců galerií. Že se na projektu Manifesty 8 podíleli čeští kurátoři je významnou zprávou pro naši uměleckou scénu.
Úvodní otázky v textu pochází z „Ústavy pro dočasnou výstavu“ tranzit.org. Celé její znění in: Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 8/2010, s. 99-102.
Ústava vystavená, Murcia 2010, foto: Zbyněk Baladrán.
Eva Jiřička je umělkyně, zabývá se videoartem a performancí. Ondřej Horák vede Lektorské centrum GASK.
