Barbora Klímová v posledních letech mapuje soukromé archivy několika osobností spjatých s olomouckou a brněnskou výtvarnou scénou. Nenápadně tak přesměrovává pozornost akademického výkladu dějin umění k okrajovému, polozapomenutému, k osobní paměti. V rámci své práce vytvořila řadu individualizovaných modelů zahrnujících rovinu průzkumu i interpretace historického materiálu, sdílení osobního a zároveň jeho veřejnou prezentaci.
Snad nejrozvinutější spolupráci navázala Klímová s Vladimírem Havlíkem. Jak sama říká, bylo to možné především díky jeho „ochotě experimentovat s různými vrstvami vlastního archivu, oživovat a konfrontovat minulost v aktu současného vzpomínání, neuzavírat se v bezpečných schématech a vymezeních“. Sonda do vlastní minulosti nabyla u Havlíka mohutnosti umělecké sebereflexe,která se stala také obsahem jeho současné práce.
Název celého svého projektu „Navzájem. Společenství 70. a 80. let“ si Klímová vypůjčila z Havlíkova filmu z roku1983. Označuje jím také společnou cestu po stopách natáčení tohoto filmu (2010) a dvě následná pro sebe navzájem uspořádaná setkání nad Havlíkovým archivem (tranzitdisplay, 2011). Vzájemností lze také označit jejich nejednoznačně vymezený vztah badatele a objektu jeho zájmu. Jejich spolupráce má v několika případech povahu rekonstrukce.
Poslední akcí tohoto typu byl výlet na místo akce Obrazy – představy – domy – sny do zaniklé vesnice Mušov na jižní Moravě, dnes vodní nádrž Nové Mlýny
(19. 10. 2013). V roce 1979 zde Vladimír Havlík s Radkem Horáčkem uspořádali pro pár přátel akční výstavu. Ve zdemolované vesnici v předstihu označili několik míst nápisy činícími z nich „výstavní exponáty“ a prostory tvůrčí práce či performance, společně pak v aktu tvorby i diváctví prožili jeden „vernisážový“ den. Informace o možnosti zhlédnout „Výstavu areálu obce Mušov v areálu obce Mušov“ se poté ještě pokoutně šířila Brnem. Fotografie z akce zachycují pár mladých lidí skládajících improvizované odpadové asambláže, povykující uprostřed ruin.
Pro pokus o „zpřítomnění“ minulé události byly vytvořeny ideální podmínky. Přítomní jsou čtyři z tehdejších účastníků i album s kompletní fotodokumentací, a také rybáři připravení převézt nás na bývalou mušovskou náves, ostrůvek se zachovaným raně gotickým kostelem uprostřed jedné z novomlýnských nádrží. Smotky papíru s názvy tehdejších exponovaných míst, které Havlík rozdává s rychlým „udělej s tím, co chceš“, jednoduše odkazují k původní akci. A smluvené mlčení, genius loci a slunečné odpoledne stejně jednoduše odvádí od otázek vztahujících se k minulosti, k nové akci, k novému prožitku.
Návrat: Obrazy – představy – domy – sny, Mušov, 1979, foto: archiv Vladimíra Havlíka.
Blanka Švédová
