Výstava Josefa Bolfa v GVU v Chebu nese jméno Disintegration, které poměrně výstižně vystihuje směřování autorových nových prací. Bolf v nich dekonstruuje a remixuje různé styly a principy své dosavadní tvorby. Následkem toho vymizela snaha o narativní linku a jednotný příběh, k čemuž patrně přispěla i technika papírové koláže, k níž má umělec tradičně blízko díky paralelnímu používání kresby a malby. V nových obrazech a kolážích se tu tak mísí jeho starší ikonické motivy – pop-artové bubliny vycházející z komiksové estetiky, motivy zvířecích masek, které lze interpretovat jako obranu před vnějším nebezpečím, portréty pojaté voskovou technikou s pozdějším malířštějším výrazem. Postavy znovu dostávají typické oblečení, které dotváří jejich bezejmennou identitu „nikoho“. Opět se ocitáme na Jižním Městě, ale i v lese, připomínán je moment automobilové nehody, objevují se před námi tajemné dveře a schody, temné díry a vodní hladiny. To vše jsou motivy, které mají v kontextu Bolfovy tvorby svůj symbolický význam, přestože není ochoten nebo schopen předložit divákovi jejich doslovný výklad. Na podobném principu spojujícím vzájemně nesouvisející motivy je založena také povídka Ty s prudkými dějovými skoky a výměnami vypravěče, jejíž nahrávka tvoří sluchový doprovod výstavy. Její schizofreničnost může v duchu Bolfovy tvorby odkazovat na různé vrstvy vědomí, paralelní světy, ale i mísení reality s fikcí. Některé plochy pláten zůstávají nově také černé: v duchu psychoanalýzy, s níž má autor zkušenosti, by se daly interpretovat jako chybějící místa v paměti. Souvislosti s psychoanalýzou lze spatřovat také ve věku dětských a dospívajících figur, kdy se utváří vztah jednotlivce ke světu, ale i sobě samému, a kdy na povrch vyplouvají traumata ukrytá v podvědomí. Instalaci z obrazů a různých papírových koláží dokresluje tušová malba na zdi galerie, na níž se opakují určité ikonické motivy, propojující různé úryvky paměti a světy. Bolf tu tak opakovaně prokazuje, že i tvorba vycházející stále ze stejného pramene může být překvapivě bohatá na dílčí experimenty a inovace, které přinášejí stále nové úhly pohledu.
More stories by
Josef Bolf
Název výstavy Josefa Bolfa Tušení stínu byl inspirován stejnojmennou knihou od Ludvíka Součka, v níž skutečné informace dávají vzniknout jiné realitě. Daný princip…
JOSEF DABERNIG
Po odstúpení Borisa Ondreičku z postu riaditeľa a krátkom pôsobení Laca Terena má od augusta tohto roku iniciatíva tranzit.sk novú…
HOME EDITION
Prostredníctvom tvorby dvanástich slovenských a zahraničných autoriek v projekte Home edition kurátorky Gabriela Kisová a Ivana Komanická nanovo tematizovali pojem domova.…
Josef Bolf – New York byl pro mně pozitivní šok
Malíře proškrabávaných voskových melancholických obrazů, Josefa Bolfa (1971), jsem pro Flash Art CZ/SK Edition zpovídala v atelieru v Karlín Studios,…